|
Archanděl Michael
Znamená to doslova Kdo je jako Bůh, Bohu podobný. Michael je jedním z nejznámější archandělů a jsou o něm zmínky ve Starém i Novém zákonu i v Koránu. Michael dle biblického vyprávění zachránil Daniela z jámy lvové.
Muslimské učení ho popisuje s křídly barvy šafránu, na nichž jsou miliony tváří s miliony úst, které úpěnlivě prosí o milost pro lidstvo. Michael zvítězil nad drakem a proto je nebeským protějškem svatého Jiří. Toto často symbolizuje vítězství křesťanství nad pohanství, ale spíše je to symbolem vítězství božského řádu nad chaotickými silami temnot. Svědkové Jehovovi považují Michaela za jediného archanděla a ztotožňují jej s Ježíšem Kristem, když Michael má být pojmenováním jeho nebeské a Ježíš Kristus pozemské existence. Jelikož tím popírají nauku o Nejsvětější Trojici a Božství Ježíše Krista, což patří mezi základní body křesťanské víry, vyřazuje je to z většiny definic křesťanství.
sv. Michael
Michael, archangelus
ŽIVOTOPIS
Svatý Michael, (Kdo je jako Bůh?) jeho jméno zní jako bojový pokřik proti těm, co by se chtěli rovnat Bohu.
Svatým Janem je představen v Apokalypse jako vítězný bojovník s drakem, který znázorňuje satana svrženého na zem. O jejich boji vypráví píseň "Byl boj na nebi" ... s drakem zlým, lstivým. Zpívá se v ní, že drak na zem je svržen, ale ten boj trvá dál, neboť ještě v srdcích mužů, v srdcích žen, ten drak musí být přemožen.
ŽIVOTOPIS PRO MEDITACI
PRŮVODCE DUŠÍ DO NEBE
Výše uvedeným je naznačen význam nebeského ochránce Církve v boji se Satanem, který chtěl být jako Bůh. Mimo úkolu obránce Církve je tento svatý bojovník uváděn jako průvodce do nebe. Zdá se, že tam, kde vystupuje ďábel jako žalobce, Michael vystupuje jako obhájce. Můžeme to vidět ve zmínce apoštola Judy, který ve svém listě uvedl spor archanděla Michaela s ďáblem o Mojžíšovo tělo (viz Jud 9). Tento spor je rozveden v apokryfní knize. Pravděpodobně se však jedná o uložení Mojžíšova těla z důvodu ochrany Izraele před nesprávnou úctou. Juda k svému vyjádření dochází po připomenutí Sodomy a Gomory, které se oddaly smilstvu, propadly zvrhlosti a mají výstražně ukazovat na trest věčného ohně, protože i dnes blouznivci poskvrňují své tělo, žádnou autoritu neuznávají, nadpozemským mocnostem se rouhají (viz Jud 7-8).
Duše lidí bojujících o čistotu nalézají ve sv. Michaelu (podobně jako v Panně Marii) jistou pomoc. Povzbuzením, abychom se obraceli na svaté, nám může být např. sv. Jana z Arku (pam.30.5.), které se zjevoval sv. Michael s anděly a dával jí dobré rady, posilu a nauku, jak sama uvedla.
Ctihodný služebník Boží, Pius XII. 8.5. 1940 zdůraznil zvláštní úlohu archanděla Michaela slovy: "Vést duše k Bohu, do nebeské slávy, to je úkol, který liturgie i tradice připisuje sv. Michaelovi... Michael vás také podporuje ve vaší roli jako rodiče a stará se o vás i o vaše děti." A vyzval: "Proste sv. Michaela, aby vzdálil od vašich rodin starosti, které rodičovskému srdci připravuje vratké zdraví vašich dětí, jejich krize v dospívání nebo jejich nemoci."
Jos. Overath ve výkladu modlitby k sv. Michaelu, užívané někde při exorcismu, uvedl, že "anděl jako přímluvce před Božím trůnem znamená pro putující církev účinnou pomoc a nasměrování do Boží blízkosti v naději na vítězství dobra nad zlem."
Papež Jan Pavel II. 27.5. 1987 při pouti na Monte Gargano řekl: "Přišel jsem, abych uctil a vzýval archanděla Michaela, aby chránil Církev ve chvíli, kdy je obtížné vydávat autentické křesťanské svědectví bez kompromisů a bez polovičatosti."
Připomenul, že jako první papež svatyni v Garanu navštívil Gelasius I., který v roce 493 povolil, aby se jeskyně zjevení sv. archanděla Michaela stala místem bohoslužby. Od té doby sem přišlo mnoho papežů. Vzpomenul, že mu Konstantin postavil první svatyni v Cařihradu, slavné Michaelio, a na Západě se úcta k sv. Michaelovi rozšířila v 5. století na mnoha místech. A dodal: "Nejslavnější z mnoha míst jeho uctívání je jistě Monte Gargano."
Monte di San Angelo Gargano leží v Apulii na poloostrově (Promontorio del Garganou) u Jadranu v provincii Foggia v Itálii.
Zde se v roce 490 Emanuelovi Elvio zaběhl býk do jeskyně a něco mu bránilo za ním vejít. Chtěl ho tedy zastřelit šípem, ale ten se otočil a zranil mu nohu. Na to v jeskyni zazářilo duhové světlo, kterého se Emanuel polekal. Možná proto, že jeskyně měla být kdysi zasvěcena Mitrovi. Emanuel šel za místním biskupem Vavřincem Maioranem, který ho vyzval, aby se tři dny modlil. Třetí den se biskupovi ve snu zjevil sv. archanděl Michael a řekl mu: "Jeskyni jsem si vyvolil a je zasvěcena mně. Nesmí se zde již prolévat krev zvířat. O co na tomto místě budete prosit, obdržíte. Vystupte proto na horu a zasvěťte jeskyni křesťanskému kultu." Představil se a sdělil, že stále prodlévá v Boží přítomnosti. Traduje se, že biskup na poprvé jeskyni nenalezl. Po dvou letech Odoakrovi barbaři oblehli Siponto a dali městu lhůtu tří dnů. Biskup tehdy nařídil konat pokání a modlitby k sv. Michaelu. Ten se mu znovu zjevil ve snu a přislíbil pomoc. Dopoledne v 10 hodin pak začala bouře, která pískem a kroupami zasáhla obléhatele a rozehnala je. Biskup se skupinou věřících putoval na Monte di San Angelo poděkovat za odehnání nepřátel. Sám ve zjevení uvěřil a od papeže Gelasia I. žádal souhlas k posvěcení jeskyně. Při novém zjevení mu archanděl Michael sdělil, že není nutné jeskyni posvěcenou jeho přítomností ještě zvlášť světit. Vyzval ho, aby na tomto místě začal konat modlitby a sloužit nejsvětější oběť. Zároveň přislíbil ukázat posvěcení místa.
Otec Vavřinec Maioran 29.9. 493, za slunečního žáru, putoval s biskupy a dalším duchovenstvem k jeskyni. Traduje se, že na této pouti je svými křídly před paprsky slunce chránili dva orli. Na místě samém je pak čekal připravený oltář s rudou pokrývkou. Na oltáři se tyčil dřevěný kříž. Předem oznámeným znamením pravosti posvěcení byla stopa, vytlačená nožkou dítěte. Biskup nechal k jeskyni přistavět chrám.
V roce 1656, kdy Itálii postihla morová epidemie, vyhlásil biskup Alfons Puccinelli půst a konání modliteb k sv. Michaelovi. K jeho soše, jménem místních obyvatel, položil písemnou prosbu o zastavení moru. Ve svém sídle, při modlitbě 25.9., pocítil zachvění jak při zemětřesení a v záři duhových barev uzřel archanděla Michaela. Ten se mu představil a dal přislíbení, že kdo si k sobě vezme kámen z jeskyně, bude od moru uzdraven. Biskupa vyzval, aby na kameny vyrýval znamení kříže a iniciály AM. Biskup tak učinil a mor skončil. Na památku dal na podstavec sochy sv. Michaela vytesat nápis "Knížeti andělů, vítězi nad morem, patronu a ochránci na trvalou památku z vděčnosti Alfonso Puccinelli 1656."
V roce 590, když v Římě řádil mor, papež Řehoř Veliký konal za jeho odvrácení prosebné průvody. Podle legendy, když průvod s obrazem P.Marie zahnul u mostu před Hadriánovým mauzoleem, zjevil se nad ním sv. Michael, který na znamení konce epidemie schovával meč do pochvy. Památkou je přejmenování na Andělský hrad. Ponte Sant'Angelo byl r. 1669 okrášlen 10 sochami andělů od Berniniho a na vrcholu hradu je z r. 1753 bronzová socha archanděla Michaela, chystajícího se zasunout meč.
|
.jpg)