Svatí a archandělé - Veronese

Papež Jan Pavel II. wu75873A1 

Papež Jan Pavel II. Rozměry: 27 x 11 x 9 cm Kód zboží: wu75873A1- Dostupnost: cca 1 měsíc

Milovaní bratři a sestry, přátelé Boží! V sobotu 2. dubna 2005 ve 21.37 hodin k sobě Pán povolal papeže Jana Pavla II. Svatý otec zemřel ve Vatikánu ve svém soukromém apartmá po 26 letech, 5  měsících a 17 dnech svého pontifikátu. Zemřel v předvečer druhé neděle velikonoční – svátku Božího milosrdenství, který právě on během svého pontifikátu za­vedl. Když se ve Vatikánu konal jeho pohřeb, mohli jsme si všimnout na zcela zaplněném Svatopetrském náměstí i přilehlých ulicích mnoha trans­parentů, na kterých bylo napsáno v italštině heslo „Santo subito“, což znamená „Svatý ihned“. Bylo to spontánní lidové vyjádření toho, co jsme všichni v tu chvíli cítili, že papež Jan Pavel II. je vskutku světec. A dnes, po šesti letech, jsme se dočkali. Právě dnes ve Vatikánu prohlásí Svatý otec Benedikt XVI., který byl jako Joseph kardinál Ratzinger dlouholetým nejbližším spolupracovníkem Jana Pavla II., tohoto papeže za blahoslave­ného, a tím jej povýší k úctě oltáře. A je více než symbolické, že se tak stane právě o druhé neděli velikonoční – o svátku Božího milosrdenství.

            Moji milí, papež Jan Pavel II. se stal jednou z nejvýraznějších osob­ností 20. a počátku 21. století. Během svého pontifikátu urazil na  cestách 1 247 613 kilometrů a navštívil 129 zemí, udělil 1160 generálních audiencí, jichž se zúčastnilo 17 milionů lidí, při více než tisícovce audiencí jednal s 1590 hlavami států, vydal 14 encyklik, 45 apoštolských dopisů, 14 apoštolských exhortací a 11 apoštolských konstitucí, 4 knihy, prohlásil za blahoslavené 1338 lidí, za svaté pak 468 lidí, od svého zvolení v  roce 1978 pokřtil 1501 lidí, z toho 814 dospělých.

            Bratři a sestry, tato suchá čísla však nemohou vystihnout, kým Jan Pavel II. byl pro katolické křesťany. Novináři, publicisté, sociologové a mnozí další odborníci si častokrát kladli otázku, čím přitahuje papež stati­síce lidí z nejrůznějších věkových i sociálních skupin, bez ohledu na ná­rodnost, barvu pleti, zaměstnání či společenské postavení. Jistě, byla zde autorita jeho úřadu a  jeho – můžeme-li to tak říci – přirozený šarm. Jan Pavel II. byl hlavou katolické církve a státu Vatikán. To však zdaleka není vše. Pro katolické křesťany celého světa byl Jan Pavel II. především ot­cem. Všichni, kdo měli možnost se s ním setkat při nejrůznějších příleži­tostech, mohli dosvědčit, že měl ke všem lidem – ať to byli státníci nebo anonymní návštěvníci velkých setkání – blízký a láskyplný vztah.

            Moji drazí, některým lidem možná vadí tradiční oslovení papeže „Svatý otec“. Tento titul však charakterizoval Jana Pavla II. víc než mnohá jiná označení. Jeden luteránský duchovní to vyjádřil slovy: „My někdy katolické církvi vyčítáme, že si váží svatých, že nazývá papeže Svatým otcem. Ale říkám vám, já, luterán, na adresu Jana Pavla II.: jen víc tako­vých otců, jen víc takových svatých.“ My katoličtí křesťané jsme již tehdy doufali, že naše rozloučení s Janem Pavlem II. bylo jen dočasné. Složili jsme svou naději ve vzkříšeného Pána. Byla to naděje, v níž umíral i Svatý otec.

            Bratři a sestry, a tak smrt Svatého otce Jana Pavla II. v sobě nesla smutný i radostný okamžik zároveň. Smutný ve smyslu prázdnoty, která po něm zde zůstala, a naopak radostný v jeho spojení s Bohem, kterému doslova daroval svůj život. Jan Pavel II. byl především velký člověk, velký křesťan, velký tím, že měl živou víru a osobní vztah ke zmrtvýchvstalému Kristu, který je skutečně přítomen ve své církvi. Jan Pavel II. byl velkým člověkem, plným Ducha svatého, z jehož moci jednal. Projevem tohoto vztahu byla láska k chudým, trpícím a pronásledovaným, k mládeži a ke všem lidem. Za všech okolností byl věrný Kristu a jeho evangeliu. Dovedl rozpoznávat v Duchu svatém znamení časů a vtělovat správně evangelium do naší doby. Byl otevřený vůči všem křesťanům i vůči světu, který milo­val. Jednal vždy pod mateřským vedením Panny Marie, jejímž byl opravdu mimořádným ctitelem.

            Moji milí, Bůh stojí za svou církví, kterou miluje. Stojí za svým papežem, i jeho miluje a chce mu dát dobro ještě větší. Bůh prohlubuje naši víru a učí nás naději. Naše srdce je plné vděčnosti, že Bůh dal dnešní církvi tak velikého papeže a plni naděje se díváme do budoucnosti. Papež odešel na věčnost v týdnu, kdy byla liturgie plná Krista zmrtvýchvstalého, plná velikonočního aleluja.

            Bratři a sestry, v dnešní slavný den beatifikace Svatého otce Jana Pavla II. cítíme především vděčnost Bohu za veliký dar, který jsme v osobě Jana Pavla II. dostali. A také vděčnost papeži za vše, co vykonal pro církev i svět, ale také konkrétně pro naši vlast, kterou třikrát navštívil. Dovedl ukazovat správný směr, strhnout mladé a zaujmout i lidi Bohu vzdálené. V závěru svého života významně ukázal na hodnotu života i ve stáří a nemoci. Nyní je na nás, abychom jeho odkaz nesli dál. Kéž nám Bůh pomáhá a jemu dopřeje plnou radost ve slávě Boha, kterého na zemi po­znával vírou, a k němuž vedl mnohé lidi.

Moji drazí, rád bych v závěru poukázal na takové čtyři „střípky“, které mně  navždy zůstanou v hlavě jako hlavní vzpomínky na papeže Jana Pavla II. Prvním střípkem mozaiky byla jeho neuvěřitelná ochota vést di­alog nejen napříč náboženskými směry. Marně si vzpomínám na osob­nost, vyjma Matky Terezy, kterou by provázely modlitby většiny světo­vých náboženství, církví a denominací.

            Druhým střípkem v mozaice je jeho krásný vztah k mládeži. Ten, kdo nevidí v mladých lidech budoucnost, nepřekročí stín vlastního života. Domnívám se, že papež Jan Pavel II. ho přestoupil několikrát.

            Třetím kamínkem z mozaiky je jeho jinakost. Přestože jako předsta­vitel církve i státu byl svázaný mnohými předpisy a protokoly, do­kázal dělat více. Jistě bychom pochopili, pokud by nemocný papež odmítl cestovat. Ale on ne. Do poslední chvíle chtěl létat po světě a posilovat ty, o nichž se domníval, že jeho podporu potřebují.

A posledním kouskem do mozaiky je papežova touha po míru. Byl neústupný a nekompromisní. „Válkou míru nikdy nedosáhneme,“ tvrdil papež. O velkých osobnostech jako byl papež Jan Pavel II. není třeba říkat mnoho slov. Můžeme pouze jediné: poděkovat Bohu za to, že tu byl s námi a pro nás...

            Přátelé Boží, jeho poslední slova byla: „Buďte šťastní, jako jsem šťastný i já.“ Buďme tedy Bohu vděční za všechno, co pro nás Jan Pavel II. znamenal, a šťastní, že se Svatý otec mohl setkat s tím, který je Cesta, Pravda a Život a k němuž celým svým životem směřoval. A v pevné víře ve společenství svatých smíme říci, že tento veliký papež zůstává stále s námi, a že jsme v osobě blahoslaveného Jana Pavla II. získali nového pří­mluvce před tváří Boží. Blahoslavený Jane Pavle, přimlouvej se u svého Mistra a Pána za náš český národ, od tohoto času až na věky věků. Amen.